2.5.1. Metody analýzy rizik
Metody sloužící k analýze rizik lze rozdělit do dvou hlavních skupin:
- kvalitativní metody;
- kvantitativní metody.
Cílem kvalitativní analýzy rizik je identifikace rizik a stanovení vlivu a pravděpodobnosti identifikovaných rizik. Typickým výsledkem je proto uspořádaný seznam rizik podle jejich možného vlivu na projektové cíle. používáme-li kvalitativní analýzu rizik, je možné hodnotit pravděpodobnosti důsledky rizik pomocí kvalitativních verbálních pojmů (např. jako velmi vysoké, vysoké, nízké, apod.)
Kvantitativní metody se zaměřují na numerickou pravděpodobnostní analýzu každého rizika a jeho dopadů na míru naplnění cílů projektu. Používáme-li tyto metody, je třeba vždy určit pravděpodobnosti či pravděpodobnostní rozložení jednotlivých rizikových událostí. Ty jsou nejčastěji stanovovány na základě expertního posouzení.
V procesu analýzy rizik je třeba každé riziko popsat následujícími charakteristikami:
- rizikovou událostí
tj. věcný popis situace či iniciátora procesu, který může projekt nějak ovlivnit (poškodit);
- pravděpodobností vzniku
popsanou buď verbálně (v případě kvalitativní analýzy) či numericky (v případě využití kvantitativních postupů);
- hodnotou v ohrožení
velikost vlivu (škody), která může být způsobena.
Nečastěji je k analýze rizik používána kombinace kvalitativních a kvantitativních metod. nejprve je využita kvalitativní analýza, pomocí níž jsou získány informace o povaze rizik, jsou identifikovány jejich zdroje některé další charakteristiky, např. míra předvídatelnosti stupeň kontrolovatelnosti či odvratitelnost, a zejména je určena jejich závažnost. Mezi nejčastěji používané techniky kvalitativní analýzy rizik patří:
- Delphi metoda;
- brainstorming;
- swot analýza;
- grafické nástroje (diagramy, siťové grafy apod.)
U nejzávažnějších rizik je pak kvalitativní analýza zpřesňována pomocí vybraných metod kvantitativní analýzy. Verbální charakteristiky jsou převedeny do číselných vyjádření a podrobeny zkoumání některou z vybraných metod kvantitativní analýzy, mezi které patří:
- rozhodovací matice a rozhodovací stromy;
- analýza citlivosti;
- simulace.