1.3.2. Plánování projektu
Plánování je souborem činností zaměřených k tomu, aby byl vyhotoven postup jednotlivých dílčích kroků vedoucích k dosažení cílů projektu. Plánování zpravidla provádí realizátor (zhotovitel projektu).
Je důležité si uvědomit, že plány jsou vytvářeny pro všechny hlavní dimenze, ve kterých je plán řízen, tedy: předmět (resp. kvalita provedení), čas a náklady.
V rámci této (druhé) fáze životního cyklu projektu jsou proto typicky stanovovány zejména:
konečný předmět projektu – který je finalizován v souladu s cíli projektu uvedenými v zakládací listině projektu. Zejména jsou specifikovány kvalitativní požadavky na výsledek projektu a požadavky na kvalitu prostředí, v němž se projekt realizuje.
Požadavky na kvalitu prací a výsledku projektu jsou obvykle vyjádřeny technickými ukazateli kvality, vztaženým na činností a jejich výstupy a na způsoby jejich měření (obsaženými v technických normách).
Požadavky na kvalitu prostředí obvykle požaduje investor (zákazník) jako specifické vlastnosti hmotného (výrobního) i nehmotného (ekonomického, organizačního, sociálního) prostředí, ve kterém bude dodavatel realizovat projekt.
rozpis činností – specifikuje v různých úrovních detailu (od manažerské až k technické úrovni) co má být v rámci projektu vykonáno a dává základ pro vytvoření časového harmonogramu. na nejdetailnější úrovni jsou k jednotlivým konkrétním dílčím úkolům přiřazováni jednotliví pracovníci, kteří se stávají nositeli odpovědnosti za výkon těchto úkolů, a to jak z pohledu času, tak také z pohledu kvality. Podrobný rozpis prací je proto důležitým východiskem pro řízení trojimperativu.
plán časového průběhu projektu – definuje v jakých termínech a časových sledech budou jednotlivé práce na projektu probíhat. Časový plán projektu má nejčastěji podobu diagramů a harmonogramů , které jsou přehlednými nástroji pro zachycení často složitých vazeb mezi jednotlivými činnostmi. V současnosti existuje řada softwarových nástrojů nabízejících podporu při jejich tvorbě a použití.
plán alokace zdrojů – definuje obsazení jednotlivých projektových rolí a pacifikuje využití konkrétních materiálních zdrojů (strojů, hmotného maj. apod.).
Tvorba tohoto plánu je důležitá především z důvodů nutné snahy o optimální využití zdrojů v organizaci, která vede k větší efektivitě realizovaných projektů.
rozpočet – je vlastně časovým plánem čerpání nákladů, reprezentovaný peněžními (příp. i pracovními) jednotkami. U složitějších projektů bývá sestavováno několik typů rozpočtů v různé míře podrobnosti, ta to jak z časového, tak věcného hlediska (např. celkový rozpočet, rozpočet dílčích činností, podrobný rozpočet určitého časového úseku projektu apod.)
Kromě těchto tří základních dimenzí projektového trojimperativu je třeba, v důsledku nejistoty plynoucí z rychlého tempa z měn v okolí projektu plánovat analyzovat a odhadovat možná rizika a plánovat možné strategie jejich zajištění a reakce na ně.
Druhá kapitola tohoto kurzu je věnována výkladu vybraných principů, metod a postupů, které je možno při tvorbě jednotlivých výše uvedených dokumentů použít.
Dále