Úvod do řízení projektů
Historie
Řízení projektů není novou metodou ani netvoří moderní vlnu v managementu. Svědčí o tom přehled jeho vývoje v celém období 20tého století.
V roce 1900 začaly být používány tzv. Ganttovy diaramy, jako vizuální přehledný prostředek pro plánování a řízení stavby lodí.
Hlavní období vzniku nových metod, nástrojů a technik je však spojeno s vývojem vojenské techniky ve čtyřicátých letech za druhé světové války a s vývojem kosmických projektů v padesátých a šedesátých letech. V této době byly vyvinuty metody CPM (Critical Path Metod), metoda PERT (Program Evaluation and Review Technique), metoda PDM (Precedence Diagram Metod), využívající grafického vyjádření projektů. Byly vytvořeny možnosti prezentace projektů pomocí síťových grafů. Pomocí těchto metod lze určit celkovou dobu složitého projektu o mnoha tisících navazujících činností a optimalizovat jeho časový a nákladový průběh. Tyto metody se dodnes užívají a jejich aktuální využití bude vysvětleno v další části modulu. V této době rovněž vznikají metody pro analýzu omezených zdrojů a řízení projektů při omezených zdrojích. Vzniká řada koncepcí řízení projektů, jako je rozfázování životního cyklu projektu, zavedení funkce projektového manažera a formulování organizačních struktur pro řízení projektů.
V polovině šedesátých let vznikla organizace INTERNET, později přejmenovaná na IPMA (International Project Management Assotiation), sdružující projektové manažery v Evropě a USA vznikl Institut projektového řízení PMI (Project Management Institute).
V sedmdesátých letech bylo projektové řízení uznáno jako specifická profese a vytvořily se první profesní společnosti. V osmdesátých letech byly dříve vyvinuté techniky integrovány do praktických postupů. Integrace času, nákladů a kvality, původně vyjadřovány jako magický trojúhelník při řešení vyváženého vlivu základních faktorů na výsledek projektu, byly doplněny o další, jako rozsah, organizační strukturu projektu a projektové prostředí.
V devadesátých letech nacházelo řízení projektů stále větší uplatnění při zavádění štíhlejších a flexibilnějších organizačních struktur podniků. Vytvářely se menší projektové týmy, které mohly pružněji reagovat na požadavky trhu a čelit konkurenci. A to doba je charakteristická rozvojem využívání informačních technologií k řízení projektů. Například metodu TQM (Total Quality Management) je možno považovat za komplexní projektovou techniku, zahrnující důležitost zákazníka, koncepci stálého zlepšování, týmovou spolupráci a řízení pomocí životního cyklu projektu.
V současné době se prosazuje řízení projektů při zkracování životních cyklů produktů, koordinací zdrojů a aktivit i mimo podnik.
Kdy je vhodné řízení projektů používat?
Použití metody řízení projektů je zvláště vhodné tehdy, když při řešení problémů postupujeme tak, že nejprve vypracujeme návrh řešení (ve formě projektu) a poté přistoupíme k jeho realizaci. Jsou to například následující problémy:
- vývoj nových výrobků
- inovace a rekonstrukce výrobků
- zavádění nových technologií
- zavádění nových výrobků do výroby a na trh
- návrh a realizace investičních akcí
- návrh a realizace stavebních akcí
- návrh a realizace informačních systémů
- tvorba programových produktů
- zavádění systémů řízení jakosti podle ISO 9000
- příprava marketingových akcí
- zpracování podnikatelských záměrů
- generální opravy strojů
- plán a realizace reorganizace firmy
- realizace podnikatelských záměrů
- příprava a realizace zakázek v kusové výrobě
- atd.
Pokud firma takové akce připravuje nebo realizuje a má problémy s dodržováním jejich termínů, nákladů a s čerpáním disponibilních zdrojů při jejich realizaci, nebo je častým jevem, že se nedosahuje předpokládaných cílů, pak to může být právě proto, že nepoužívá projektového řízení.
Kdy naopak není vhodné používat řízení projektů!
Jedná-li se o periodicky opakované činnosti např. operativní plánování výroby, periodické prohlídky strojů, každodenní kontrolní činnosti apod., je pro tyto případy lépe použít jiné formy řízení (např. řízení podle odchylek, extremální řízení, programové řízení, apod.). Řízení projektů se také nehodí na jednoduché, bezrizikové akce, na které stačí rutina nebo tzv. selský rozum. Řízení projektů také není vhodné používat v mimořádných situacích (technické katastrofy, živelné pohromy, bezprostřední válečné operace, firemní a jiné krize). Pro takové případy jsou k dispozici jiné specializované postupy (např. krizový management). Pro aplikace řízení projektů nejsou vhodné příliš dlouhodobé akce, přesahující období dvou let. Metoda řízení projektů se těžko prosazuje v podmínkách, kde vládne bezradnost, chaos, emoce a převládá nevzdělanost.